Proč začínám?

6. listopadu 2014 v 20:00
Zdravím,
Jsem Lex, v současné době studuji gymnázium v malém městě. K tomu abych začala psát mě motivoval přítel. Díky němu jsem si uvědomila, že chci být lepší. Do nedávna jsem byla nevšímavá, lhostejná, sobecká ... tím se nesnažím, že jsem se změnila ze dne na den. Nezměnila! Stále s tou změnou dost bojuji! Bohužel. Ale co chci říct, je že jsem se rozhodla změnit a o svoji proměnu se podělit s ostatními lidmi. Chci ukázat, že to jde a že je o co stát.
Neměním se kvůli příteli, ale kvůli sobě. On mě ke změně pouze motivoval. Má svůj sen, za tím si jde a neustupuju a přitom si všímá lidí kolem sebe, když vidí, že mají problém, snaží se jim pomoc,když jsou smutní, snaží se je rozveselit, ... Nebudu dlouze jmenovat,co všechno dělá a jak je skvělej. Není dokonalý! Každý má nějakou chybu. Ale já tady nechci psát o něm. chci psát o sobě a o tom proč jsem se měním!
Nejdřív jsem si říkala, že si vše důkladně promyslím, pořídím si notebook, začnu se sebou něco dělat a psát o tom. Když jsem viděla jak ho tohle všechno naplňuje, rozhodla jsem se. Nebudu na nic čekat. Změním se teď! Ideální čas začít, nikdy nepřijde!
Nicméně je to boj! Nedávno jsem byla na místní konferenci (dobrovolná školní akce, která trvala celý den). Sešli jsme se skupina vybraných 5 lidí, kteří jsme se dobře znali. S námi šla i jedna holčina z prvního ročníku (asi 12 let), která tam nikoho neznala. Pořád jsem si říkala, že za ní musím zajít, ale neudělala jsem to! Pořád jsem to odkládala. Bára vypadala zaujatá jedním z výstavních panelů, řekla jsem si, až odtrhne oči půjdu za ní. Následně jsem se zapovídala, když jsem se otočila Bára na tom místě už nestála. V hlavě jsem pořád měla, že až jí uvidím, půjdu za ní. Nešla jsem. Po několika minutách jsem se znovu ohlédla, Bára stála opřená o stůl a psala sms. "Teď ne, budu ji rušit" řekla jsem si. Poté už oznámili začátek přednášky a my se přesunuli do sálu. Ta holčina potřebovala pomoc, vím jak jí asi bylo. Já ten pocit znám. I když jsem věděla, že za ní mám zajít, neudělala jsem to!
Teď vím, že byla chyba, vyčkávat a odkládat to. Když něco chcete musíte to udělat hned! Pořád si vyčítám, že jsem tam jen tak stála. Byla to chyba. já sama to vnímám jako osobní prohru. Ale s tím, že bude lehké změnit svůj život, jsem nepočítala. Nevzdám se! Příště už na nic nebudu čekat! Nesmím! a tady budu popisovat svoje úspěchy a pády. Třeba někoho zaujmu a přidá se. Jsme mladí lidé a kdo jiný by měl mít zájem o lepší společnost než my? My v ní budeme žít! Abychom mohli změnit společnost, nejprve musíme změnit sebe!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gil Gil | Web | 7. listopadu 2014 v 7:28 | Reagovat

To je hezké, hezký blog! :-)

2 Lex Lex | 9. listopadu 2014 v 18:38 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama